podle bakalářské práce Michaely Rösslerové
Obec Krajková se pokusila v roce 2006, pomocí slavnostní hry, ukázat a přiblížit nynejším občanům, tehdejší události a osudy obyvatel
Gossengrünu. Znovu vzbudit v dnešní době zájem o dějiny.
......I přes tvrzení o 'konci povídek' a všeobecně o konci dějin, jakožto o smrti autora
(Roland Barthes) je minulost i v dnešní době pro mnohé fascinující. Fascinující rovněž
je, jak s minulostí zacházíme a jak se jí zabýváme. Nelze přehlédnout, že existují i
autoři, kteří nadále referují o tom, co se tehdy dělo, kteří se tedy zabývají naší minulostí
a občas udělají nějaké objevy. Minulost působí stále velmi přitažlivě, neztratila nic ze
své poutavosti, což dokazují četné historické výstavy a obrovský počet muzeí.
V České Republice je například doba vládnutí Hitlera stále ještě aktuální, což
platí i pro historii Němců žijících v Čechách, která je s tímto obdobím úzce spojena.
Nabídka této tématiky se stala velice nepřehlednou, v médiích se vyskytuje, dalo by se
říci, téměř nepřetržitě. Studie první poloviny 20. století, a to především ony známé roky,
mají konjunkturu. V Čechách se vyskytují traumatická místa celkem hojně, v obcích a
městech nacházíme zvláštní místa vzpomínání, a to právě také v našem hlavní městě
Praze. Jedna česká vesnice v tomto ohledu vzpomínání výrazně převyšuje-Lidice.
Více než šedesát let po skončení 2. světové války vstupujeme do epochy,
ve které je stále těžší nalézt dobové svědky. Tímto vyvstává otázka jak zachovat
vzpomínky mladým, novým generacím? Vyskytnou-li se občas inovační tendence
zvládnutí minulosti, které jsou přiměřené součastnosti. Můžeme-li pozorovat změny
v diskusích o historii? Ze sousedního Bavorska je známo, že se některá města zabývají
fikcí historickou, a to tak, že si zvolí událost z historie města a tu poté prezentují jako
divadlo pod širým nebem nebo dokonce jako slavnostní hru. Toto vylíčení minulosti se
začíná uplatňovat už i v Čechách, což se zatím především týká doby husitské a
třicetileté války (Cheb-Eger, Tachov-Tachau). Cheb-Eger se brzy začne připravovat na
Wallensteinský rok.
V České republice se po politickém převratu vyskytl nový druh veřejného hraní
nebo show pod širým nebem: jsou to představení o konci války z roku 1945 s vítězstvím
spojenců nad německým Wehrmachtem. Při této příležitosti se ukazují i tehdejší zbraně,
děj probíhá dle předepsaného scénáře a končí tím, že Němci už nemohou pokračovat ve
válčení a vzdávají se. Velké představení bylo ke shlédnutí v roce 2010 o prvním
květnovém víkendu v Plzni, při kterém byli k vidění i německé a americké tanky.
Přehlídka vojenských vozidel Plzní z Borů až na náměstí Republiky tvoří každý rok
samostatný bod programu. Objevují se zde i veteráni z Ameriky.
Začátek války sám o sobě není v Čechách důležitým tématem, což je pochopitelné, neboť 1. září 1939, útočí Hitler na Polsko.
V Krajkové (dříve Gossengrün) se podařilo ukázat průběh této války na vlastním příkladu. Bylo nutné
zapátrat v historii tohoto místa a nalézt správný čas. Tato doba je zachycena v onom
roce, ve kterém se toto městečko jmenovalo ještě Gossengrün a bylo osídleno
především Němci ( sudetskými Němci). To znamená, že se nacházíme v Sudetách
v okrajových místech Československa, které zřejmě již nemělo dlouho existovat.
Chebsko bylo kdysi obzvlášť kritické dějiště. Konflikty mezi Československem a
Německem měli vést k podepsání Mnichovské dohody.
Hitler tu stojí opět na začátku, a to jeho pověstná řeč z večera dne 12. září 1938.
Zde bychom neměli přehlédnout, že o jeden rok později skutečně velká válka začala.
1938 docházelo tu a tam jen k menším přestřelkám, které ale vykazují oběti, především
československých policistů v pohraničí, například v Gossengrünu u Sokolova
(Falkenau). V tomto kraji je více postižených oblastí: Habersbirk a Schwaderbach.
Tématem předložené práce ale jsou především události z Gossengrünu, dnešní
Krajkové. Dřívější němečtí obyvatelé opustili toto místo v průběhu vyhoštění v letech
1945/46 a žijí nyní zřejmě na různých místech v sousedního Německu. Do domů
dřívějších obyvatel vstoupili čeští občané. Historie Němců je i zde u konce.
Krátce před koncem tisíciletí se stala otázka minulosti Krajkové aktuální a tímto
i otázka Gossengrünu. Mezitím vznikla obecní kronika (2001), které předchází německé
dílo z roku 1979. Krajková tedy disponuje vlastní místní monografií v češtině, která je
soustředěna především na roky po válce, kdy se tvořila nová obec. Ukázalo se také, že
Krajková nemůže v současnosti bez Gossengrünu existovat. V této malé obci se také
začala odrážet všeobecná snaha integrovat Němce a jejich činnost do českého
společenství. Samozřejmě se kritické okamžiky nesmějí opomenout.
Toto se uskutečnilo v Krajkové zvláštním způsobem: Krajková začala hrát
Gossengrün - jako představení na původním místě: v popředí stojí historický prostor
okolo obecního úřadu, ve kterém došlo 15. 9. 1938 k přestřelce mezi Henleinovci,
československou armádou a pohraniční policií. Výsledkem bylo pět mrtvých na straně
armády a jeden sudetský Němec. Památku těchto pěti padlých z Krajkové připomíná
dnes památní deska na budově obecního úřadu. A tímto jsme si připomněli puč
Henleinovců 9. 9. 2006 zvláštní událostí. Můžeme tuto událost srovnat cestou strojem
času. Mohli jsme shlédnout nejen puč jako „Boj o radnici” ale také vstup Wehrmachtu
při okupování Sudet (období po 1. 10. 1938), protektorát a osvobození Američany, což
znamená, že v cirka dvou hodinové hře zažije asi tisíc diváků události sedmi let. Tato práce je soustředěna především na představení událostí kritických dní mezi 12. a 15. zářím 1938. Takto byl
vytvořen sled souvisejících událostí: Česká obec hraje německo-českou minulost, jako
Henleinovci vystupují Češi, slyšíme němčinu, vidíme německé oblečení, diváci zažívají
tehdejší kritickou atmosféru.
Není nám známo, jestli dřívější lidé z Gossengrünu byli informováni o tom, co
obyvatelé Krajkové hráli. Jestli toto bude nová česká tradice nelze předvídat.
Samozřejmě by se obec na Chebsku tím, že se věnuje události z roku 1938 a hraje ji
jako divadlo, mohla stát známou, což je ale v rukou obyvatel Krajkové. Nelze spoléhat
na oddíly a kluby z jiných měst a obcí. V německo-českém pohraničí si 'hrají města
sama': V Tachově-Tachau vystupují obyvatelé města sami a jejich Bavorští partneři
(Bärnau) vystupují jako spoluhráči.
Krajková byla pokus. Je především důležité, aby se nejednalo o jedinou akci.
Česko-německé sousedství potřebuje aktivní a zajímající se obyvatele, kteří se odváží
zpracovat kritický možná až smutný okamžik naší společné historie takovýmto
zvláštním způsobem. Můžeme si položit otázku, proč se to všechno stalo a jestli se to
vůbec muselo stát, na co chce tímto obec v dnešní době poukázat. Jeden poznatek
můžeme již teď vyvodit: Události hrané roku 2006 nejsou již identické s událostmi roku
1938. Vše, co je dnes možné
z historie ukázat je už pouhou interpretací, na což navazují další otázky o smyslu
takových her v dnešní době.
Michaela Rösslerová 2010
pozn.webmastera: My dnes víme, že výše popisovaná akce v r.2006 nebyla ojedinělá a že se podobná, rozsáhlejší, uskutečnila v září 2011
viz foto »
